Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mil Mi-4 3150 a jeho nehoda

8. 1. 2007
Plechový komín způsobil pád létajícího jeřábu.

Text : David Růžička

I když to může být překvapující, mlžný závoj zapomnění začíná pomalu zahalovat i jedno z velkých leteckých neštěstí, které se koncem 70. let odehrálo právě v Plzni. Nehoda byla popsána v dobovém tisku, krátké připomenutí nedávno uveřejnilo ve své fotografické publikaci regionální nakladatelství Starý most. Při pátrání po podrobnějších informacích jsem narazil většinou na překvapení ve tvářích domnělých pamětníků. Dokonce i těch, kteří dodnes v  okolí místa nehody, Papírenské ulici na Slovanech, bydlí.

Obrazek

Nakládání vraku "3150" dvěma jeřáby na podvalník,...

Teprve očitý svědek události, pan Marcel Votlučka, ochotně popsal své vzpomínky. „Vrtulník pomáhal odstranit plechový komín jakési provozovny, snad pekárny. Najednou se z ničeho nic zřítil z poměrně malé výšky na prostranství mezi papírnou a provozovnami tehdejšího národního podniku Pozemní stavby, kde jsem pracoval. Viděl jsem několik zaměstnanců, kteří k místu neštěstí běželi na pomoc.“

Plzeňský letecký historik Karel Foud tuto informaci poopravuje: „Ve skutečnosti šlo o osazování komína v prostoru papírny, které probíhalo v únoru 1967.“ Zbytek svědectví pak přesně vystihuje tehdejší událost.

Vrtulníkem byl typ Mi – 4, náležející k 19. vrtulníkové letce. Operoval z tehdejšího vojenského borského letiště, tedy dnešní průmyslové zóny Borská pole. Na svou dobu šlo o moderní stroj sovětské konstrukce. Vývoj helikoptéry inspirovalo nasazení amerických vrtulníků během korejské války v letech 1951 – 53. Ruský vrtulník i svým vhledem kopíroval americké stroje Sikorski S – 55, byl ovšem mnohokrát výkonnější. Střední část trupu zaujímala kabina pro čtrnáct výsadkářů, záď tvořily dveře pro nakládku i vykládku bojové techniky. Vrtulník mohl být vyzbrojen i protipozemními raketami a pumami. Výkonný motor s velkou rezervou umožňoval provoz „čtyřek“ v podmínkách polárních oblastí i pouští. Začátkem 50.let patřil dokonce k nejvýkonnějším vrtulníkům ve své kategorii. Jeho piloti získali řadu ocenění za překonání mezinárodních rekordů. Na světové výstavě v Bruselu roku 1958 odborníci ohodnotili kvality Mi-4 udělením zlaté medaile.

Součástí výzbroje zemí tzv. Varšavské smlouvy, jejíž členství podepsalo i socialistické Československo, byly tyto vrtulníky až do konce 70. let. Jedna z verzí vrtulníku, opatřená vnějším závěsem, mohla být využívána jako létajících jeřáb. Ten mohl být zatížen břemeny až do 2000 kilogramů.

Stroj během akce nejspíš zavadil o lano poutající tubus komína a do toho lana se také zamotal. Padající komín pak strhl vrtulník k zemi,“ popisuje příčinu neštěstí Foud, „došlo k převrácení helikoptéry a následné ztrátě vztlaku. Následoval pád, jemuž nešlo nijak zabránit.“ V důsledku nehody jeden z pilotů zahynul. Druhý vyvázl s těžkými zraněními. Smrt kolegy jím natolik otřásla, že na události dodnes vzpomíná velmi nerad, i když dosud žije v Plzni.

Pokud někdy zavítáte na parkoviště ležící mezi vstupní branou plzeňské papírny a sousedícím nákupním střediskem, můžete tragické události věnovat tichou vzpomínku.

----------------------------------

David Růžička ( LÍMEC)

tiskovy mluvčí Pamatkoveho uradu Plzenskeho kraje