Jdi na obsah Jdi na menu
 


Letecká prvenství v Plzni

8. 1. 2007

Sny českých aviatiků kroužily na plzeňském nebi

Text : David Růžička

Historický letoun Blériot zobrazený vysoko nad hlavami význačných osobností na fresce Theatrum mundi v tzv. Proluce budívá zvědavost zejména u cizinců. Není však vůbec umělcovou libůstkou. Připomíná významnou roli města Plzně při počátcích létání v Čechách. Pobočka Českého aviatického družstva v Praze založila svoji plzeňskou pobočku již na počátku 20. století. Mezi členy patřil i syn populárního purkmistra Emil Peták. Na popud prvních aviatiků město Plzeň založilo letiště na nepoužívaném závodišti jezdeckého klubu v Malesicích a staví i dřevěný hangár. Podle některých pramenů šlo o první stálé letiště s aviatickou školou na území Čech. Pro školu byl zakoupen francouzský dvoumístný stroj Blériot XVII bis. Hned první start ovšem nedopadl dobře. Pilot s letadlem „zakopl“ a postavil je na nos. Oproti tomu pozdější předváděcí let nového stroje Farman ze 26. května 1910 dopadl nad očekávání výborně. Opsáním několika osmiček ani ne ve stometrové výšce a následným kroužením před očima více než šesti tisíc diváků francouzský pilot Henri-Marie Jullerot dosáhl prvenství v pořádání obdobné letecké produkce v Čechách. Ovšem již od podzimu roku 1910 začali plzeňští aviatici využívat k létání vojenské cvičiště na Borech. Hangáry se nacházely u lesa poblíž výletní restaurace Na Farmě. Dnes se jedná přibližně o prostory areálu západočeské univerzity a průmyslové zóny Borská pole. Později předváděl v Plzni své umění také správce letiště v pražské Ruzyni, proslulý aviatik Evžen Čihák.

Obrazek

Letoun československé výroby Bohemia B 5 vzlétl roku 1919 v Plzni

Obrazek

Obrazek

Havarovaný letou Bohemia B 5

Do konce první světové války sloužilo letiště vojenským strojům rakousko-uherské armády. Po roce 1918 se uvádějí přistání dopravních letadel francouzské letecké společnosti provozující linku Praha – Paříž. Ke členům družstva, např. konstruktérovi Karlu Tučkovi, průkopníku letectví z doby před první světovou válkou, se připojují Ing. Oldřich Haller a bývalý válečný pilot Rudolf Polanecký. Oba posledně jmenovaní jsou pak spojováni s prvním letadlem československé výroby, nazvaným Bohemia. Tzv. Aviatické družstvo v Plzni má k dispozici stroje Blériot, ale pracuje i na vlastních konstrukcích. Bohemia B 5 byla dvoumístným dvouplošníkem s řadovým čtyřválcovým motorem o výkonu 32 koní. Z borského letiště vzlétla již 27. dubna 1919. Velmi zdařilý stroj úspěšně pilotoval právě Polanecký. Na Bohemii byl prováděn také letecký výcvik, až do osudného nedělního dopoledne někdy roku 1922, kdy dle svědectví Františka Hanzelína Bohemia B 5 při zatáčení na přistání spadla do lesa za zmíněnou restaurací Na Farmě. Ve vraku letadla našel smrt pilot-žák Josef Krubr, pilot-instruktor Polanecký vyvázl jen lehce zraněn. Po události odchází do Vojenského vzduchoplaveckého studijního ústavu v Praze, kde jako zkušební pilot později zahyne při jiné havárii. Ne příliš dlouho poté borské hangáry zcela zničí požár a s nimi shoří i další rozestavěná Bohemia.

Obrazek

Návrh vrtulniku z konstrukce ing. Hallera

Úspěšný konstruktér ing. Haller měl ovšem příležitost zapsat se i mezi první tvůrce strojů se svislým startem. Rozpracované modely měly vyřešit problematiku ohýbání vzduchového proudu od vrtule na křídle, což vyústilo až ke stavbě jednoplošníku H-8 a dvouplošníku H-9. Oba byly mezi lety 1928 – 1931 testovány v přejmenovaném Vojenském leteckém ústavu studijním, vývoj byl ovšem z finančních důvodů zastaven. Ing. Haller se ale problematikou nepřestal zabývat a v jeho pozůstalosti byla nalezena i skica zajímavě řešeného jednorotorového vrtulníku s vyrovnávací vrtulí a pomocným křídlem.

Obrazek

Funkční model helikoptéry ing. Tučka

Hallerův kolega z plzeňského aviatického klubu Karel Tuček nezůstal pozadu. Již v roce 1925 postavil model třírotorového vrtulníku v měřítku 1 : 10. Trup se skládal z příhradové konstrukce o čtvercovém průřezu a zakončovala jej výškovka. Kromě rotorů měl stroj i tažnou vrtuli. Model podrobili zkouškám v leteckém ústavu, unikátně řešený vrtulník ovšem nebyl opět pro nedostatek financí realizován.

----------------------

David Růžička ( LÍMEC)

tiskovy mluvčí Pamatkoveho uradu Plzenskeho kraje